Zlato na Písecku

Písek - město s bohatou historií, které mělo být podle staré tradice založeno roku 760 po Kr. s názvem "Bohatý Písek". Město získalo v pozdějších letech další přívlastky. Jeden z přívlastků "město třikrát zlaté" získalo díky rýžování zlata, těžbě zlata a "Zlaté stezce" - významné obchodní cestě, která vedla přes Písek. Samozřejmě, že v důsledku toho bylo město bohaté. Z bohatství, které město vlastnilo v pozemcích, lesích, vesnicích, se odvíjela i bohatá tradice školství a kultury.

Na místě v bezprostředním okolí města, hlavně při řece Otavě, stávala již od 6. století př. Kr. sídliště a hradiště keltského kmene Bojů. Osídlení Kelty dokládají archeologické nálezy. První osada vznikla v místě, kde řeka opouštěla sevřené skalnaté údolí a rozlévala se do míst, kde se ve zvýšené míře usazoval zlatonosný písek. Byla to doslova ideální poloha pro založení osady. Druhá část osady byla založena na protějším břehu řeky a jistě byla spojena s hlavní osadou brodem. K ochraně rýžovišť bylo ideální strážiště na vrchu Hradiště. V důsledku ochrany rýžovišť byl postaven i hrad. Jeho význam byl širší, neboť v okolí Písku se začala zlatá ruda i těžit a tím samozřejmě vzrůstala obchodní činnost. Přes Písek vedla odpradávna obchodní cesta "Zlatá stezka". Po ní se nedopravovalo jen zlato a perly, ale i sůl - surovina kdysi ceněná nad zlato.

Původní název řeky Otavy zněl "Atava", což keltsky znamenalo "Bohatá řeka". Nejen řeka, ale i její přítoky, obsahovaly zlatonosný písek, který voda přinášela z ložisek zlata v horách. Otava byla díky zlatonosnému písku nejbohatší řekou v Čechách. Říční zlato nevyžaduje žádné další opracování a odpradávna bylo pokládáno za nejlepší ryzí zlato. Zlato se rýžovalo i na přítocích Otavy. Po rýžování jsou dosud místy kolem toku k vidění sejpy, lidově "hrůbata". Jsou to přesypy po rýžování zlata, které tvoří větší či menší kopečky. Zpracovaná propláchnutá zemina tvořila odpad , který byl zanecháván na hromadách u řeky a potoků. Při těchto hromadách jsou často i polozasuté jámy a struhy, jimiž rýžovníci pronikali ke zlatonosným náplavám a přiváděli vodu k promývacím zařízením. Mnohé sejpy byly postupem času zničeny.

Již méně známou skutečností je, že kromě rýžování se zlato těžilo i z křemičitých žil v okolí Písku. Zlatonosné křemenné žíly se nacházejí v několikametrové hloubce pod zemským povrchem. Nejvýznamnějšími nalezišti těchto křemenných žil byla oblast od Mirovic přes Rožmitál pod Třemšínem, Bělčice, Kasejovice až po Kašperské hory a také pak v okolí Volyně, Vodňan a přes Protivín až k Havírkám u Písku. Zlato z křemenných žil je však většinou nízké ryzosti a jen zřídka přesahuje 5 g v jedné tuně. Proto bylo za výzmamnější vždy pokládáno zlato narýžované, které neobsahovalo tolik cizorodých příměsí, například stříbra a jiných rud a jeho zpracování bylo jednodušší a levnější. Tehdejší "Královské právo horničie", jak se nazývalo, byl nejdokonalejší báňský zákon v Evropě a stal se vzorem pro podobné právní úpravy v mnohých zemích. Důlní práce prováděli těžaři - takzvaní kverci, zvaní také jako horní čeleď. Obvykle rudu prodávali k dalšímu zpracování nákupčím. Král získával z celé těžby zlata sedminu či osminu, ostatní patřilo kverkům.

Svědectvím o těžbě zlata jsou dodnes patrné četné pozůstatky. Většinou jsou to jámy různě hluboké či dlouhé, pro které je příznačné, že jsou vyhloubeny v řadách ve směru křemenných žil, které tehdejší horníci těžili, např. v blízkém okolí Písku, pod vrchem Kometa či u Havírek. Šachty a jámy zde tvoří řadu děr asi 1 km dlouhou. V podzemí jsou propojeny štolami, které jsou však dnes z velké většiny zatopeny.

Programy, které Vás seznámí nejen s historií zlata na Písecku:

• prohlídka města a expozice zlata v Prácheňském muzeu v Písku
• vycházka k místu U Vodáka, kde jsou u potoka zřetelné sejpy
• celodenní výlet do zlatodolů Havírky a do Píseckých hor
• Kestřany s rýžováním zlata na Otavě (vždy první sobota v srpnu)
• výlet do jihovýchodní části Píseckých hor s návštěvou zlatodolů na Kometě
• lze zahrnout i jednodenní výlet po stopách "Zlaté stezky" z Rakouska či z Pasova.

Vyobrazení rýžovníků zlata na bývalém hotelu Dvořáček

Datum souboru: 5.2.2008