Věž děkanského kostela v Písku

Na nejvýše položeném místě nově lokovaného středověkého města byl na skalním podloží založen tento farní kostel Narození Panny Marie. Kostel zbudovala z podnětu českého krále, jakožto držitele patronátního práva, písecko-zvíkovská stavební huť asi ve čtyřicátých až šedesátých letech 13. století. Byl vystavěn ve formě klasické trojlodní baziliky s polygonálně ukončeným presbyteriem a dvojicí do půdorysu vtažených západních věží. Ještě v závěru 13. století byla k jižnímu boku presbyteria přistavěna mariánská kaple, nynější sakristie. Původní hlavní vstup do chrámu vedl severním portálem. Západní vstup, v současnosti vnímaný jako hlavní, byl prolomen někdy ve druhé polovině 14. století. Další významnou přístavbou k jižní straně trojlodí je kaple sv. Jana Nepomuckého z první poloviny čtyřicátých let 18. století. Nejvýraznějším zásahem do dosud vzácně dochované raně gotické architektury kostela byla v závěru 15. století výstavba monumentální zvonice začleněné do jihozápadního nároží kostela, která se po svém dokončení stala opravdovou dominantou města. O založení této věže v roce 1489 informuje v kamenném reliéfu provedený latinský nápis v supraportě západního portálu, který v českém překladu zní:

Roku Páně MCCCCLXXXIX byla založena věž
mistrem Mikulášem Píseckým.
Chraň nás Tebe milující, ó Ježíši, od nepřítele.

Zvonice mohla již od počátku sloužit také jako městská hláska, neboť nad zvonovým patrem, prolomeným na každé straně hrotitým oknem, byl vytvořen ochoz s honosnou kružbovou balustrádou. Byt pro hlásného, zbudovaný v úrovni ochozu, je však mladší. Podoba původního gotického zastřešení není známa, věž byla totiž v posledních hodinách roku 1555 zasažena bleskem a od zapáleného krovu celá vyhořela. Současná neobarokní báň pochází asi z roku 1804. Původní přístup do věže vedl po venkovním schodišti, jež se zalamovalo kolem jejího severozápadního nároží a ve výši patra procházelo západní stěnou hlavní lodi (vpravo od hrotitého okna pod reliéfem P. Marie s Dítětem). Zde se pokračovalo přes kruchtu do dalšího patra po kamenném šnekovém schodišti v síle zdi samotné věže a dále již po dřevených žebříkovitých schodištích až k ochozu. Současný přístup portálkem vlevo od velkého západního portálu byl zřízen až po roce 1855.

Západní průčelí nese poměrně bohatou kamennou reliéfní výzdobu vytvořenou v průběhu první čtvrtiny 16. století, jejíž ikonografický program sestává ze dvou částí. Reliéfy v blízkosti pamětního nápisu souvisejí s velkou věží a se stavební podstatou chrámu jako takového. Poprsí vpravo od nápisu, nad znakem Českého království, představují s velkou pravděpodobností krále Vladislava II. Jagellonského a jeho syna a nástupce Ludvíka jakožto pány a majitele města, poprsí vlevo nad znakem města Písku (nejstarším ve městě dochovaným) bylo možná vyobrazením zakladatele věže mistra Mikuláše Píseckého. Nad touto "pozemskou" rovinou výzdoby je již vyjádřen svět nadpozemské věčnosti související tématicky s eucharistickými procesími, procházejícími portálem tohoto průčelí. Do kvádrové armatury okna je tak vytesán Kristus žehnající kalich při Poslední večeři, svatí evangelisté Matouš, Marek, Lukáš a Jan zastoupení svými atributy doprovázenými páskami se jmény. Skladbu reliéfů okenního ostění doplňuje dvojice andělů adorujících kalich, který však byl asi v 17. století odsekán; druhý viditelný bok tohoto kvádru nese mariánský emblém. Na P. Marii, jakožto patronku farního kostela, bylo pamatováno také nejrozměrnějším reliéfem, umístěným vpravo v nadpraží zazděného původního vstupu. S eucharistickou ikonografií je v souladu také vysoko osazený reliéf polopostavy Bolestného Krista s trnovou korunou.

Ve zvonici jsou v současnosti zavěšeny čtyři zvony z devadesátých let 20. století z nichž největší je sv. Václav o hmotnosti kolem 1300 kg. Nejpůvodnější zvony byly zničeny požárem, další pak padly za obět válečným rekvizicím.

Mgr. Jan Adámek

Datum souboru: 28.5.2009