Písecké hory, Hůrky a Hradiště

Královské město Písek je historicky spjato s městskými lesy. Území Píseckých hor začíná u města a řeky Otavy a rozprostírá se jihovýchodním směrem k řece Vltavě. Název Písecké hory není odvozován od kopcovitého terénu, ale od těžby zlata, které se v píseckých horách těžilo v 14. až 16. století. Nejznámější zlatodoly jsou v oblasti Havírek a Komety. Po vytěžení zlatonosných křemenných žil se od dolování upustilo a šachty jsou již zasypané a nepřístupné.

Lesy Píseckých hor historicky patřily českým králům. Trvale přešly do vlastnictví města v 16. století, ale vázala se k nim povinnost dodávky dřeva nebo finanční renty pro Pražský hrad. Tato povinnost byla zrušena po dlouhodobém sporu městské rady se správou Pražského hradu až v roce 1933. Držení lesů zůstalo v majetku města do roku 1959, kdy městské lesy byly jako jedny z posledních převedeny pod správu státních lesů. Po politických změnách v roce 1989 začalo město opět hospodařit v severní části Píseckých hor, jižní část zůstala ve správě Lesů České republiky a spadá pod Lesní správu Vodňany. V blízkosti Píseckých hor se nacházejí dva významné lesní celky - Hůrky a Hradiště.

Nejvyšší horou Píseckých hor je Velký Mehelník (632 m n. m.). Další významné hory jsou Kraví hora (609 m n. m.), Jarník (587 m n. m.), Němec (587 m n. m.), Matka (580 m n. m.), Pasecký vrch (625 m n. m.) a Vysoký Kamýk (627 m n. m.).

Lesní celek Hůrky se nalézá jižně od města Písku mezi obcemi Smrkovice, Selibov a Putim. Ve starších lesnických dokumentech se pro tuto oblast užívá název Hůrka. Název je nejspíš odvozen od toho, že tento lesní celek byl menší než Písecké hory. Celková rozloha je 921 hektarů a průměrná nadmořská výška dosahuje 400 - 450 m n. m. Nejvyšším bodem je Skalský vrch (475 m n. m.). Hůrky byly původně majetkem města Písku. V roce 1928 získala lesní majetek směnou do svého držení lesnická škola v Písku za účelem výuky. V současné době patří polesí Jihočeskému kraji a je i nadále využíváno pro praktickou výuku žáků školy.
V lesních porostech převažují smrky a borovice. Své zastoupení tu mají i douglasky a modříny. Na chudých lesních půdách se daří vřesu, borůvkám a bělomechu sivému. Hůrky jsou využívány i pro různé lesnické výzkumy.

Hradiště (Hradišťský vrch) představuje další významný lesní celek. Svou výškou 476 m n. m. vytváří nepřehlédnutelnou dominantu města. V minulosti měl velký význam jako ochranné a strážní stanoviště. Pro svou výhodnou polohu je častým cílem výletů a vycházek.

Písecké lesy jsou součástí Středočeské pahorkatiny, Hůrky patří k Budějovické pánvi. Tato poloha a nadmořská výška do 630 m n. m. představují limitující faktory podnebí. Úhrn ročních srážek ve vyšších polohách se pohybuje nad 610 mm, v níže položených částech nedosahují srážky 600 mm. Průměrná roční teplota je 7 °C. Sněhová pokrývka je krátkodobá, nejsou výjimkou zimy bez sněhu. Příjemné jsou podzimní dny, kdy v údolích řek zůstávají mlhy, ale v lesích hýří barvy pod paprsky podzimního slunce.

ZA PŘÍRODOU DO PÍSECKÝCH HOR

LESNÍ BOHATSTVÍ

Lesní porosty Píseckých hor jsou bohatstvím, které se nedá hodnotit jen cenou dřeva. Jejich vodohospodářský, krajinářský, ekologický, klimatický a rekreační přínos je prakticky nevyčíslitelný. Písecké lesy jsou domovem četné zvěře a ptactva. Z ohrožených druhů se zde vyskytují například čáp černý, krkavec velký, holub doupňák, výr velký, kulíšek malý a celá řada druhů dravých ptáků i zpěvného ptactva. Lesy nabízejí možnost rekreace, zábavy a odpočinku, ale jsou také zdrojem obnovitelné suroviny - dřeva.
V původních lesních porostech byly hlavními dřevinami buky a jedle, ostatní dřeviny - duby, smrky, borovice a další listnaté druhy byly přimíšené. V 18. a 19. století došlo k výrazné změně druhové skladby. Rozvíjející se průmysl požadoval jehličnaté dříví a vyšší spotřeba palivového dřeva způsobila zvyšování podílu smrku a borovice. Stav lesních porostů také výrazně ovlivňují klimatické změny. V současné době hospodaření směřuje k vyššímu podílu listnatých dřevin, s podporou přirozené obnovy hlavně bukových porostů. Původní jedle, která působením imisí z lesních porostů téměř vymizela, se vrací do porostů výsadbou. Mladé jedlové stromky jsou často poškozovány zvěří, a proto se ochraňují oplocením.
Nedílnou součástí píseckých lesů je i bylinné patro. Najdeme zde na různé druhy bylin a trav. Některé z nich rozkvétají na jaře, ještě před olistěním dřevin. Mezi nejznámější patří: mařinka vonná, jaterník podléška, petrklíč jarní, bažanka vytrvalá, kyčelnice cibulkonosná, netykavka nedůtklivá, vraní oko čtyřlisté, rulík zlomocný, náprstník červený, starček lesní, konvalinka vonná či kapraď samec.
Písecké hory byly pro svou výjimečnost - pestrost duhové skladby a způsob hospodaření již v roce 1974 vyhlášeny územím klidu a od počátku roku 2002 jsou přírodním parkem. Účelem parku je ochránit území mimořádné přírodní, estetické a kulturní hodnoty (s velkým rekreačním potenciálem).

GEOLOGIE

Písecké hory v severní části navazují na Středočeskou pahorkatinu, školní polesí Hůrka je součástí Budějovické pánve. Písecké hory patří do povodí řek Otavy a Vltavy. Z geologického hlediska je území tvořeno převážně žulou a rulou. Méně se pak vyskytují svor, fyllit, křemen a živec. Hlavní a převládající horninou je žula, která tvoří základ Píseckých hor. Vyskytuje se ve všech známých tvarech a strukturách. Často obsahuje tmavý turmalín. Na východním okraji převažují ruly, většinou hrubozrnné. Zvětráváním vznikají bohaté půdy, na kterých rostou pestrá rostlinná společenstva. Působením imisí se však bylinné patro mění a v hojné míře se vyskytuje např. kopřiva dvoudomá a netykavka.

NAUČNÉ STEZKY

ZA SPORTEM DO PÍSECKÝCH HOR

ZNAČENÉ TURISTICKÉ TRASY - PÍSECKÉ HORY

Velký okruh Píseckými horami

• Velký okruh Píseckými horami je označen zeleným psaníčkem. Začíná na konci ulice Na Trubách, kam se z města dostanete po červené turistické značce.
• Trasa okruhu: Na Trubách - Šobrovna - Na Flekačkách - Havírky - Novodvorská křižatka - Mlacká alej - Velký Mehelník - Velká Brašna - V Živci - Provazce - U Honzíčka - Na Trubách.
• Okruh je možné absolvovat libovolným směrem.

Malý písecký okruh

• Malý písecký okruh je vyznačen žlutým psaníčkem a vede po lesích Píseckých hor a po části zvané Amerika. Napojit se můžete na kterémkoliv místě. Směr trasy je libovolný.
• Trasa okruhu: Na Trubách - pomník A. Rašína - Vohybal - Obůrka s lesní zvěří - Soubojiště - U Honzíčka - Na Trubách.

Naučná stezka Cesta drahokamů

• Stezka je značena bílou značkou se šikmým zeleným pruhem (označení naučných stezek). Navštěvuje zajímavá místa příměstské části Píseckých hor. Výchozí místo je Na Americe za dětským domovem. Z centra města sem vede červené psaníčko.
  Trasa okruhu: Na Americe - Lesní divadlo - Vohybal - Lom U Dudáčka - Živcový lom nad Novým rybníkem - Srní homole - Lom U obrázku - Chata Živec.

Mezinárodní trasa E 10

• Přes Písecké hory prochází část mezinárodní dálkové pěší trasy E 10. Tato trasa vede z Petrohradu přes Helsinky, Rujanu, Berlín, Prahu, Salzburg, Bolzano do Monaka.
• Trasa přes Písecké hory: Palackého sady - Na Trubách - U Vodáka - Chata Živec - Nový rybník - Malá Brašna - studánka U Dobré vody - Údražská alej - Novodvorská křižatka - Rybník Němec - Pasecká křižatka - U Luňáka - Albrechtice nad Vltavou - Týn nad Vltavou.

Modrá turistická značka

• Tato značka vede severní částí Píseckých hor až k vodní nádrži Orlík. Trasa začíná na parkovišti U Vodáka. Na výchozí místo se z města dostanete po červené turistické značce.
• Trasa: U Vodáka - Obůrka s lesní zvěří - Vyhlídka píseckých lesníků - Kraví hora - Chata Živec - Na Křižatkách - Kluky - Chřešťovice - Svatý Jan Křtitel.

Žlutá turistická značka

• Značka prochází okrajovou částí Píseckých hor a vede k řece Otavě. Výchozím místem je Chata Živec, ke které se z centra města dojdete po červené turistické značce.
• Trasa: Chata Živec - Horní Novosedly - Dolní Novosedly - Vrcovice - Plynová lávka přes řeku Otavu (trasa dále pokračuje přes Čížovou a Dobev do Kestřan).

Červené psaníčko

• Červené psaníčko představuje místní značení (značka se skládá z červeného a bílého trojúhelníku). Výchozí místo je na Velkém náměstí v Písku.
• Trasa: Centrum Písku - Na Americe (dětský domov) - Vohybal - Nový rybník - Malá Brašna - Velká Brašna.
• Z Velké Brašny je možné pokračovat po trase Velkého okruhu Píseckými horami.

TURISTICKÉ TRASY - HŮRKY

Naučná stezka "Hůrky"

• Naučná stezka vede komplexem školního lesního polesí Hůrky. Na stezku je možné dojít po modré značce ze Smrkovice nebo z Putimi.
• Trasa: Zastavení "U dubu" - Pomník T. G. Masaryka - rybník Boubelíkovec - U Čertova obrázku - Pomník lesníkům - obětem 2. světové války.

Červená turistická značka

• Značka spojuje Písek a Hůrky. Výchozím místem je Velké náměstí v Písku.
• Trasa: Centrum Písku - Smrkovice - Na Boubíně - hájovna Hůrky - rybník Boubelíkovec - hájovna Doubky - Heřmaň (dále pokračuje do Humňan - Skočic a Vodňan).

Žlutá turistická značka

• Značka spojuje Hůrky s Píseckými horami. Výchozím místem je železniční stanice v Putimi.
• Trasa: Putim (železniční stanice) - Hůrky - Pomník lesníkům - obětem 2. světové války - hájenka Landrošty - Selibov - Tálín - Kukle - rozcestí u rybníka Němce (v tomto místě značka končí, dále je možné pokračovat po červené turistické značce trasy E 10 buď do Písku, nebo do Týna nad Vltavou).

Modrá turistická značka

• Značka tvoří spojnici mezi Smrkovicemi a Protivínem. Část trasy vede po Naučné stezce "Hůrky".
• Trasa: Smrkovice - Hůrky - Maletice - Tvrz Klokočín - Protivín (vlakové nádraží).

Modrá turistická značka

• Značka plní spojovací funkci - vede od železniční stanice v Putimi k naučné stezce "Hůrky".
• Trasa: Putim (železniční stanice) - naučná stezka "Hůrky".

TURISTICKÉ TRASY - HRADIŠTĚ

Modrá turistická značka

• Značka vede od řeky Otavy přes úbočí Hradišťského vrchu zpět k řece.
• Trasa: Restaurace U Smetáka - bývalé Heydukovy sady - Hradiště - řeka Otava (naproti Vápenici).

Zelená turistická značka

• Značka tvoří krátký okruh okolo Hradišťského vrchu. Převážná část trasy vede po asfaltovém sportovním okruhu.
• Trasa: Restaurace U Smetáka - lyžařský svah - Heydukova vyhlídka - altán u řeky Otavy (odtud zpět k restauraci U Smetáka).

Červené psaníčko

• Červené psaníčko představuje místní značení. Vede podél řeky Otavy do Putimi. Někdy je tato trasa označována jako "Ševčíkova stezka". V úseku restaurace U Smetáka - Zátavský most kopíruje trasu Čertovy stezky.
• Trasa: Písek (pěší lávka přes Otavu) - restaurace U Smetáka - altán u řeky Otavy - bývalá prachárna - Pod Vápenicí - Zátavský most - soutok Otavy a Blanice - Putim (železniční stanice).

CYKLOTRASY

Krásy Píseckých hor, Hradiště i Hůrek je možné obdivovat i na kole. Na území vznikla řada cyklistických tras. Tyto trasy je možné různě kombinovat.

Trasa č. 1015:

• Písek - Údražská alej - Albrechtice n. Vltavou (vede částečně po mezinárodní dálkové pěší trase E 10 značené červenou turistickou značkou)

Trasa č. 1016:

• Údraž - Mlaka - Kluky - U Hromové jedle - Křižatka

Trasa č. 1017:

• Písek - Živec - Křižatka - Chrastiny - Kluky - Chřešťovice - Jehnědno - Údraž - Albrechtice n. Vltavou

Trasa č. 1043:

• Písek - Smrkovice - Hůrky - Putim - Ražice - Žižkova mohyla - Sudoměř

Trasa č. 1044:

• Novodvorská křižatka - Nový Dvůr - Landrošty - Putim, ŽST

Trasa č. 1045:

• Písek - Hradiště - Zátaví - Kestřany - Lhota u Kestřan - Sudoměř (dále pak do Strakonic)

Trasa č. 1049:

• Písek - Oldřichov - Zátaví

Trasa č. 1091:

• Albrechtice nad Vltavou - Nuzov - Žďár - Protivín - Záboří - Nákří - Olešník - Chlumec

Cyklistické trasy vedoucí z Písku přes Albrechtice nad Vltavou (1015) a dále do Protivína (1091) jsou také součástí 75-km okruhu "Víkend na kole okolo Písku" a jsou vyznačeny zvláštním logem.

SPORTOVNÍ STEZKY

V blízkém okolí města se nalézají dvě sportovní stezky. První najdete v lese Amerika, druhá je u řeky Otavy. Obě stezky jsou vybaveny přírodním sportovním náčiním a dávají možnost zacvičit si v přírodě a ověřit si svou fyzickou zdatnost.

Sportovní stezka - les Amerika

• Výchozí bod: Kraj lesa Na Americe (cca 500 m od parkoviště u rybníku Bašta)
• Konec: Na hřebenové cestě Na Americe (cca 800 m od parkoviště Vohybal)
• Délka: 2,4 km
• Počet zastávek: 14
• Na stezce jsou vybudována různá cvičební nářadí - kladina, kruhy, hrazda, doskočiště, atd. Každá zastávka je vybavena tabulí s popisem cviku a doporučením, jak tento cvik bodovat. Trasa stezky je značena červeným trojúhelníkem.

Sportovní stezka - U Smetáka

• Výchozí bod: Hotel U Smetáka
• Konec: Hotel U Smetáka
• Délka: 1,1 km
• Počet zastávek: 8
• Popis: Stezka začíná ve svahu za restaurací. Je viditelně značena tabulemi. Nejprve vede rovnoběžně s tokem řeky (proti proudu), poté stoupá do kopce a následně klesá zpět k řece.

LOVECKÁ STŘELNICE PROVAZCE

• Střelnice je vybudována na okraji lesního komplexu Píseckých hor nedaleko od obce Chrastiny. Byla postavena v roce 1985 pro lovecký desetiboj, který se skládá z pěti brokových a pěti kulových disciplín. V roce 2007 byla střelnice doplněna o některé disciplíny loveckého parkuru.
• Střelnice je v provozu od března do října a koná se zde celá řada loveckých soutěží. Dvakrát týdně je volný trénink pro každého, kdo splňuje podmínky pro lovecké střelectví. Střelnici provozují Lesy města Písku s.r.o.
• Od roku 2008 bylo při Lesnických školách v Písku zřízeno tréninkové středisko mládeže střeleckého svazu, které připravuje mladé talenty na závodní střelbu.

LYŽAŘSKÝ AREÁL

• Lyžařský areál v Písku (U Vodárny za závodem Jitex), je vybaven speciálním umělým povrchem, který umožňuje lyžování v období, kdy není sníh. Umělý povrch je složen z drobných kartáčků, které se při jízdě ohýbají a tím tak poměrně věrně simulují jízdu na sněhu.
• Délka sjezdovky je 300 m s převýšením 50 m. Kapacita vleku je 400 osob za hodinu.
  K dispozici je umělé osvětlení.
• Areál je v provozu každoročně v období září - prosinec. Veřejnost má přístup ve vymezených hodinách.

LETNÍ PLOVÁRNA "U VÁCLAVA"

• Letní plovárna na Zátavském nábřeží je klasické venkovní koupaliště na břehu řeky Otavy s travnatými plážemi a dřevěnými kabinkami. Pro návštěvníky je k dispozici skluzavka do řeky, 10-ti metrový bazén pro děti s upravenou vodou, půjčovna loděk, dětské brouzdaliště, dětské hřiště, dva kurty na volejbal a nohejbal.

HOROLEZECTVÍ

• Lezecké terény v okolí Písku nalezneme na levém i pravém břehu řeky Otavy. Většina skal je situována od Písku proti proudu řeky, po proudu řeky jsou dvě menší oblasti. Na české poměry unikátní, až 80 m vysoké stěny, se nacházely při soutoku Otavy s Vltavou, tyto však byly zatopeny při stavbě Orlické přehrady. Písecká pararula představuje optimální tréninkový terén. Jednotlivé masívy dosahují výšky 10 - 25 m, většina cest je dobře zajištěna. Mezi nejdelší a nejexponovanější cesty patří Májovka a Plátkův kout.

Písecké skály jsou tvořeny z následujících oblastí:

1. Stará strana se nalézá na pravém břehu řeky nad Pískem a tvoří jí několik skalních masivů. Každý má svůj název, který vystihuje jeho polohu nebo vzhled. Pokud půjdete od Písku k Zátavskému mostu, uvidíte po levé straně tyto útvary: Vstupní, Trio, Začáteční, Převislá, Opuštěná, Zakletá, Rozeklaná a Závěrečná. Tato lokalita je nejrozsáhlejší a nalézá se zde cca 100 cest různých obtížností.
2. Lesácká oblast situovaná na levém břehu řeky Otavy. Zahrnuje tři masívy - Májovka, Šedomodrá a Čertovka. Přístup je od letní plovárny po Čertově stezce.
3. Skály na Sekyrce jsou na pravém břehu Otavy pod Pískem (cca 500 m od občerstvení U Sulana).
4. Lipice, skály lezecky objevené v roce 1977, v tomto a následujícím roce vznikla většina cest. Nacházejí se asi 2 km pod Pískem na pravém břehu Otavy.

VYJÍŽĎKY NA KONÍCH

Chrastiny - Ranč IXION

• Ranč je umístěn na severním okraji Píseckých hor a poskytuje různé služby - vyjížďky na koních, ubytování, prodej a ustájení koní a také hiporehabilitaci. Příjezd k areálu je po směrovkách z obce Chrastiny.
• Poblíž ranče je také střelnice, kterou obhospodařují Lesy města Písku, s.r.o.

Písek - Zemský hřebčinec

• Hřebčinec je situován na okraji Písku, směr Semice. Hlavní náplní činnosti ji chov koní. Pro zájemce nabízí možnost jízdy na koni, ale i výcvik jezdců a koní.
  Původně se hřebčinec nacházel v dnes již zrušeném Švantlově dvoře poblíž bývalého Měšťanského pivovaru. V roce 1902 byl vybudován nový reprezentativní areál na okraji města směrem na České Budějovice. Z chovu píseckého hřebčince pocházel například kůň Ardo, který stál sochaří J. V. Myslbekovi modelem pro pomník sv. Václava na Václavském náměstí v Praze. Více informací na www.zemskyhrebcinecpisek.cz.

Tálín - Shagya - Arab

• Farma se nachází v obci Tálín asi 7 km jihovýchodně od města Písku, směr Týn nad Vltavou. Farma nabízí vyjížďky do přírody s doprovodem, základy jezdectví, relaxační jízdy, letní tábory s výcvikem na koni, pobyt na farmě, plavení koní.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

POMNÍKY

Rašínův pomník

• Bývalý ministr financí československé republiky Dr. Alois Rašín často trávil letní dny v Písku. V Píseckých lesích houbařil a rád sedával na lavičce v místě dnešního pomníku s výhledem na Písek. K jeho poctě byl v příměstském lese Na Americe v roce 1933 postaven pomník s bronzovou plaketou od Jana Jiříkovského. Ta se za okupace ztratila a od roku 1998 je na obelisku její kopie, kterou zhotovil umělecký kovář Tomáš Hlaváček. Na místě pomníku bývala původně i tzv. Rašínova vyhlídka. V současné době je pomník obklopen lesem.

Pomník 1. světové války

• Vzpomínkou na válečné časy je pomník I. světové války. Pomník nechal postavit v roce 1915 lesmistr Karel Knapp s letopočty 1914 a 1915. Letopočty 1916, 1917 a 1918 byly do kamene vytesány v průběhu války. Palouk před pomníkem zarostl lesními dřevinami a křovinami. Pomník se nachází v lese na Americe a je ukryt v lesním porostu. Kousek od pomníku vede naučná stezka Cesta drahokamů.

Skautský pomník

• Skautský pomník byl odhalen v roce 1994 při příležitosti 75. výročí založení skautingu v Československu. Přírodní, oválný kamen pochází z Píseckých hor. Je na něm vytesán letopočet 1919 - 1994 a skautská lilie. Pomník najdete v horní části přírodního divadla, ve kterém se hrávalo ve 20. a 30. letech minulého století.

Pomník lesníkům (Hůrky)

• Uprostřed školního polesí Hůrky, naproti lovecké chatě, byl z iniciativy Sdružení absolventů a přátel lesnické školy v roce 1995 odhalen pomník lesníkům - obětem 2. světové války.

Masarykův pomník (Hůrky)

• Na okraji školního polesí Hůrky, nedaleko bývalé myslivny byl ve 40. letech vysázen Masarykův háj. V jeho průčelí byl postaven pomník Tomáše G. Masaryka. V době komunismu byl pomník uschován a po roce 1989 znovu umístněn na původní místo.

ROZHLEDNY

Rozhledna Jarník

• Rozhledna s kovovou konstrukcí stojí na kraji Píseckých hor asi 4 km od centra města na hřebenu Kraví hory v nadmořské výšce 606 m n. m. O vybudování rozhledny na tomto místě se poprvé snažil písecký oddíl KČT na počátku minulého století. Nakonec však byla postavena jednoduchá protipožární věž, která se nacházela na místě zvaném Provazce. Tato věž fungovala do roku 1918.
  Stávající rozhledna byla vybudována v roce 1997 městem Písek za finanční spoluúčasti rádia Prácheň a Telecomu. Její celková výška je 59,4 m. Vyhlídková plošina se nachází ve 34,6 m. Na rozhlednu vede 182 schodů. Zajímavostí rozhledny je dvojí schodiště - jedno na výstup a druhé na sestup. Z vyhlídkové plošiny se nabízí krásné výhledy na Písecké hory, město Písek, dále pak na Šumavu, částečně Český les a Příbramsko. Horní část rozhledny je využívána radiokomunikačními společnostmi.
• Rozhledna je přístupná celoročně dle počasí. Vstup je zdarma, avšak na vlastní nebezpečí. Nejsnazší přístup k rozhledně je po modré značce od chaty Živec. Delší trasa pak vede od parkoviště U Vodáka, taktéž po modré značce.

Vysoký Kamýk u Týna nad Vltavou

• Nejedná se o klasickou rozhlednu, ale zeměměřičkou věž. Tyto věže byly na území středních a jižních Čech v minulosti stavěny z nedostatku pevných geodetických bodů na tomto území. Věž stojí 2 km jižně od obce Všeteč na Vysokém Kamýku s nadmořskou výškou 627 m n. m. Věž má zajímavý půdorys. V současné době je bohužel nepřístupná. V blízkém okolí věže rostou stromy, které ji převyšují. Jihočeský kraj má připraven projekt přestavby původní trigonometrické věže na rozhlednu.
• Na Vysoký Kamýk se můžete dostat z Protivína po žluté turistické značce (9 km) nebo z Albrechtic nad Vltavou po zelené a následně modré značce (3 km).

MÍSTA

Na Americe - Vyhlídky

• Jedná se o část lesa, který přímo navazuje na město. Původní název Vyhlídky pochází z dob, kdy tato oblast nebyla zalesněná a nabízela krásné výhledy do okolí. Území nejprve sloužilo jako obecní pastviny. Později, na konci 19. století, bylo území rozděleno na parcely, které byly pronajímány chudším obyvatelům na pěstování zemědělských plodin. To mělo zabránit odchodu chudých lidí do Ameriky. Zde má původ druhý název oblasti - Na Americe. Pěstování zemědělských plodin však nebylo úspěšné. Z tohoto důvodu se přistoupilo k postupnému zalesnění - zčásti cizokrajnými dřevinami, o které se zasloužil písecký lesmistr Josef Zenker a jeho nástupce Karel Knapp.

Přírodní divadlo

• Přírodní divadlo se nalézá uprostřed lesa Amerika. V roce 1915 zde bylo inscenováno představení Stroupežnického hry "Naši furianti". Úspěch představení přivedl lesmistra Karla Knappa na myšlenku zřídit zde stálé divadlo, které by připomínalo antický amfiteátr. Díky jeho iniciativě tu vzniklo divadlo se vším všudy - se stupňovitým hledištěm pro diváky, které bylo schopno pojmout až 880 osob, s jevištěm a se šatnami pro herce. První uvedenou hrou byla v roce 1916 Prodaná nevěsta v podání Východočeského divadla. Zájem o divadlo netrval dlouho. Diváky odrazovala poměrně dlouhá cesta se stoupáním a sezení na zemi. Divadlo postupně obklopily vzrostlé stromy a stupně určené k sezení zanikly působením eroze a lesní zvěře.
• Horní částí přírodního divadla prochází sportovní stezka. Je zde také umístěn Skautský pomník.

Obůrka s mufloní a daňčí zvěří

• Na kraji příměstských lesů nedaleko od místa U Vodáka byla v roce 1975 založena obora s mufloní a dančí zvěří. Obůrka malé rozlohy cca 2 ha neslouží k lovným účelům. Umožňuje návštěvníkům pozorovat zvěř. Je oblíbeným cílem vycházek rodičů s malými dětmi.

Chata Živec

• Chata Živec byla postavena v roce 1933 na místě tzv. "Živcové boudy". Byla zřízena z iniciativy Klubu československých turistů nákladem 150 000 Kč. Chata byla pojmenovaná "U moře lesů", neboť pohled z Jarníku na rozvlněnou krajinu připomíná moře - moře lesů. Průčelí chaty zdobí verše básníka Jaromíra Boreckého "Poutníku postůj! A odpočiň zde, než nad Mořem lesů k poháru krásy tam žíznivý přiložíš ret.". Ve stejné době jako chata byla otevřena dnes již zaniklá Boreckého stezka. V blízkém okolí se natáčel film Hogo fogo Homolka. Vlastníkem chaty je město Písek, které ji pronajímá.
• Ve stejném období bylo před chatou zřízeno malé arboretum se vzácnými dřevinami. V dnešní době zde zůstalo jen pár stromů a keřů, z nichž nejzajímavější je liliovník tulipánokvětý.

Lom "U obrázku"

• Zatopený živcový lom patří mezi nejznámější naleziště minerálů v Píseckých horách. Dostanete se k němu po červené značce od chaty Živec. Počátky těžby spadají do roku 1883. Těžilo se zde do roku 1886, pak zde kvůli neodborným zásahům musely být těžební práce zastaveny. Lom se pak zaplavil vodou. V roce 1927 byl lom odvodněn, ale těžba živce nebyla obnovena.
• Lom byl zajímavý tím, že se v něm nacházelo dvacet pět různých nerostů, včetně cenných drahokamů - beryl vzácný, akvamarín, aragonit, růženín, turmalín, záhněda, křišťál či písekit. Kousek od lomu se nachází umělá nora, která slouží k výcviku a zkouškám loveckých psů v norování.

Vyhlídka píseckých lesníků

• Vyhlídka píseckých lesníků je umístěna na západním svahu Jarníku. Byla zřízena v roce 1936 na návrh lesmistra Stanislava Procházky. Na místě byl postaven ochranný přístřešek. Před ním se rozprostírá palouk se šesti kameny umístěnými v kruhu. Na kamenech jsou vytesány letopočty 1861, 1884, 1912 a 1934, které připomínají sjezdy a exkurze lesnické jednoty v píseckých lesích. Letopočet 1884 připomíná začátky lesnického školství v Písku. Z vyhlídky je vidět část Písku a vzdálené vrcholy Šumavy.

Havírky

• Havírky jsou nejznámější písecké zlatodoly. Historie těžby spadá již do roku 1336, kdy Písecké hory dostal Petr Rožmberk jako zástavu od Jana Lucemburského. Největší rozmach zažily doly v 15. a 16. století. V 18. století se objevily pokusy o obnovení těžby - šachty však byly zaplavovány spodní vodou a výnosy nenaplnily očekávání. To vedlo v roce 1772 k ukončení těžby. V současné době je převážná číst původních zlatodolů zasypána a zatopena.

Kometa

• Kometa je 578 m n. m. vysoký vrch v jihovýchodním výběžku Píseckých hor. Na jeho úbočí se nacházejí nejstarší písecké zlatodoly. Zlato se tu těžilo ze šachet, ale také se rýžovalo z potoka tekoucího při úpatí kopce. Na základě archeologických výzkumů se odhaduje, že hlavní práce zde probíhaly v 13. - 15. století.

Studánka U Dobré vody

• Nedaleko místa zvaném V Srdci je studánka "U Dobré vody". Obdivuhodný pramen vytéká z lůna Píseckých hor v každé roční době, i v suchém letním období, kdy jiné prameny vysychají. Je častým cílem vycházek. Voda z tekoucího pramene je kvalitní a proto oblíbená. O historii pramene mnoho nevíme. Na kamenné zárubni je vytesán rok 1933.

Albrechtice nad Vltavou

• Obec leží zhruba mezi Píseckými horami a řekou Vltavou. Dominantu obce představuje kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 12. století. První písemná zpráva o kostele pochází z let 1344 - 1350. Jeho původní románský sloh připomíná hranolová věž, která má charakteristická podvojná okénka v nejvyšším patře. Kolem kostela se rozprostírá vesnický hřbitov. Celý hřbitov obklopuje více než sto malých kapliček s lidovými malbami a veršovanými nápisy na památku zemřelých. Autorem obrazů je František Mikule, verše pocházejí zejména od faráře Víta Cíze.
  V okolí Albrechtic je několik rybníků. Ke koupání je vhodný Trampalovský rybník.

Údraž

• Obec Údraž leží cca 3 km severně od Albrechtic nad Vltavou. Nejstarší zpráva o této osadě pochází až z 2. poloviny 15. století. Dle historických pramenů v obci stávaly dvě tvrze - dolní a horní. Horní tvrz byla původně vystavěná v gotickém stylu, později se dočkala renesanční úpravy. Nakonec byla tvrz přestavěna na sýpku. Při přestavbě bylo zachováno dělení na dvě nadzemní podlaží. Z historické výzdoby tvrze se na jihovýchodním nároží dochoval fragment červenohnědých psaníček.

VRCHOLY

Velký Mehelník

• Nejvyšší vrchol Píseckých hor měří 632 m n. m. Původ názvu vrcholu není jednoznačný - nejčastěji se poukazuje na podobnost tvaru s mohylou, jiné zdroje uvádějí, že název pochází ze staročeského slova "mhla". Vrchol Mehelníku je poměrně plochý a jsou na něm četné kameny. Působením přírody (voda, vítr, mráz) se v několika kamenech utvořily mísovité prohlubně. Nejznámějším, legendami opředeným kamenem, je "Loupežnický stůl". Dle historiků měl sloužit pohanům jako obětní stůl. Nedaleko od Velkého Mehelníku je Malý Mehelník, který dosahuje výšky 588 m n. m.

Kraví hora

• Kraví hora s výškou 609 m n. m. představuje význačný orientační bod. Název Kraví hora spojují historické prameny s pasením krav v této oblasti, nebo se skutečností, že se sousedními vrcholy Jarníku a Srní homole má tvar připomínající hřbet krávy. Na svazích kopce jsou patrné stopy po pokusech o dolování zlata.

Jarník

• Vrchol Jarníku dosahuje výšky 587 m n. m. Jeho název souvisí s jarní rovnodenností. Pokud se ten den díváte od města na východ slunce, uvidíte ho vycházet přímo nad tímto vrcholem. Na svazích Jarníku se dříve těžila zlatonosná ruda. Na západním svahu se nachází "Vyhlídka píseckých lesníků".

Provazce

• Vrchol Provazce (611 m n. m.) se nachází v severní části Píseckých hor. Na jeho svazích jsou dosud patrné tzv. Vlčí jámy. Tento název evokuje, že sloužily k chytání vlků. Jejich původ je ve skutečnosti jiný - jedná se o jámy po vytěženém vápenci.

Vysoký Kamýk

• Významnou dominantou jihovýchodní části Píseckých hor je Vysoký Kamýk s 627 m n. m. Tato část je také známá pod názvem Protivínské hory. Na vrcholu je základní bod trigonometrické sítě pro měření zemského povrchu, který pochází z dob Rakouska - Uherska. Během 2. světové války byla na vrcholu postavena sedmihranná trigonometrická věž, která sloužila po válce jako rozhledna. Vyhlídky do okolí jsou možné jen z určitých míst. Vrcholové partie Vysokého Kamýku byly v roce 1990 vyhlášeny přírodní rezervací.

Hradišťský vrch

• Hradišťský vrch není součástí Píseckých hor, ale tvoří samostatnou oblast zvanou Hradiště. Se svou výškou 476 m n. m. představuje dominantu oblasti mezi Pískem a Putimí. Vrch plnil v minulosti ochrannou a strážní funkci. V blízkosti vrcholu bylo keltské hradiště.

PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI

Zelendárky

• Zelendárky jsou přírodní památkou, která chrání soustavu deseti rybníků mezi Medenicí a údolní nivou řeky Blanice. Jedná se o ukázku harmonické krajiny složené z přírodních prvků i uměle vybudovaných objektů, jako jsou rybníky a lidové stavitelství. Největší rybník Velká Rabyně byl založen již v r. 1489 a má rozlohu 31 ha. O výstavbu rybniční soustavy se zasloužil Jiřík Zelendar z Prošovic, synovec nejvýznamnějšího rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan. Oblastí prochází stejnojmenná 12 km dlouhá naučná stezka, vhodná i pro cyklisty.

Vysoký a Malý Kamýk

• Přírodní rezervace Vysoký a Malý Kamýk byla vyhlášena v roce 1992 v lesních porostech Lesů ČR (státní lesy) u obce Všeteč. Rozloha chráněných porostů je 490,60 ha. V rezervaci jsou převážně zastoupené bukové porosty. Na západním svahu Malého Kamýku se zachovaly původní 200 let staré bučiny. Jedle, která byla v původních lesích významně zastoupená, vlivem hospodaření v uplynulých 150ti letech z porostu vymizela. Cílem ochrany rezervace je podpora a zachování přírodě blízkých lesních porostů a na ně vázaných typických druhů rostlin a významných živočichů.
• Přístup do rezervace je po vyznačených turistických trasách - modré, zelené a žluté. Modrá vede k rozhledně na Vysokém Kamýku.

RYBNÍKY

Nový rybník

• Nový rybník vznikl v roce 1723. Původně nesl název Svatomartinský. Tento název se však neujal a rybníku se dodnes říká Nový. Rybník je obklopen vzrostlými stromy, které ho zastiňují. Vlivem toho je v rybníce studená voda, která neumožňuje intenzivní využití k chovu ryb.
• V lesích nad Novým rybníkem (po červené značce směrem na Živec) se nachází lom. V lomu se těžil především živec. Zajímavostí je nález minerálu písekit. Vyskytoval se zde i růženín - jeho úlomky je zde možné najít i dnes.

Rybník Němec

• Rybník je pro svou romantičnost přirovnáván k horským jezerům. Tradují se dvě možnosti, jak přišel ke svému jménu. První varianta poukazuje na skutečnost, že jeho hladina je stále klidná bez vln a zůstává vždy "němá". Druhá varianta zase předpokládá, že rybník patřil někomu z píseckých Němců. Součástí rybníka je i malý ostrůvek, který je přístupný po lávce. Jak potvrdily archeologické nálezy, je ostrůvek tvrzištěm z 15. století. U prameniště rostl do 20. let minulého století zajímavý smrk zvaný U pěti bratrů. Mohutný smrk se totiž metr nad zemí větvil na pět ramen, která dosahovala výšku okolo třiceti metrů. Smrk byl oblíbenou turistickou atraktivitou.
  Nad rybníkem Němec se tyčí stejnojmenný vrch vysoký 587 m n. m. Motivy s rybníkem Němec se objevují i v literatuře - Jaromír Borecký o něm napsal báseň Rybník v lese, Adolf Heyduk Rybník pod Němcem.

Rybníky "U Vodáka"

• Rybníky jsou rozloženy nad městem v údolí, které je ohraničeno vrchem Logry a oblastí Amerika. Do rybníků přitéká voda z Provazců a Jarníku. Spodní rybník nese jméno Trubka - dle dřevěných trubek, pomocí kterých byla voda vedena do města. Druhý se nazývá Bašta. Třetí a čtvrtý rybník pravděpodobně získaly jména po svých zakladatelích - Tichávek a Beran. V minulosti rybníky sloužily především k zásobování města vodou.

Možnosti parkování

Na lesní cesty je vjezd motorovým vozidlům zakázán dle lesního zákona č. 289/95. Neznamená to však, že v lese žádná auta nejezní. Zákon dovoluje vjezd vozidlům za účelem obhospodařování lesa. Na kraji Píseckých hor, Hůrek i na Hradišti je dostatek parkovacích ploch:

parkování Písecké hory

• U Tří rybníků - u hráze rybníku Bašta
• U Tří rybníků - U Vodáka
• U Malířských - naproti restauraci U Malířských
• Vohybal - u zahrádkářské kolonie
• Na Flekačkách
• Na Křižatkách
• Nový Dvůr - na konci vsi
• Paseky - u hájenky
• Paseky - pod vrchem Chlum
• Mlaka - u lesa
• Údaž - u lesa
• Nová Ves - Zelendárky

parkování Hůrky

• Putim - u vlakového nádraží
• Putim
• Smrkovice - nad obcí u kraje lesa

parkování Hradiště

• Hotel U Smetáka
• Lyžařský areál
• Hostinec u jezu
• Motokárový areál

Na okraji obce Semice, na louce svažující se k jihu, před vstupem do lesa, byla v roce 2009 zahájena stavba budovy Lesní správy s informačním centrem. Na základě architektonické soutěže z roku 2006 připravil návrh stavby profesor Ing. arch. Martin Rajniš - architektonická kancelář e-Mrak s.r.o. Projekt začleňuje stavbu velmi ohleduplně do krajiny. Základním stavebním materiálem bude dřevo. Volba dřeva není náhodná. Ukazuje možnosti jeho širokého uplatnění ve stavebnictví a propojení stavby s přírodou - lesem. Stavba bude pro své temperování využívat sluneční záření. Vytápěna bude tepelným čerpadlem. Spolu s přírodně naučným areálem Semice - Flekačky, který vznikne na přilehlém pozemku, bude dřevostavba zajímavým místem pro poučení i odpočinek. www.lmpisek.cz

Texty jsou převzaty z brožury "Písecké hory, Hůrky a Hradiště" autorů Ing. Jiřího Procházky a Ing. Kateřiny Procházkové, k zakoupení v Infocentru Písek.

Datum souboru: 2.8.2010