Naučná stezka Lesní porosty

Tabule 1: Lesní porosty
Lesy města Písku jsou historickým majetkem města. Již v roce 1509 "město královské hvozdy spravovalo". Původní rozloha byla velikosti malého knížectví, sahala od Mirotic až k Těšínovu u Protivína. Současná výměra je 6 548 ha a je rozdělena na 11 lesnických úseků. Nejznámější je komplex Píseckých hor, který začíná u města a pokračuje východním směrem až k Vltavě. Základem odborného lesního hospodářství bylo geodetické zaměření lesů a jejich rozdělení do revírů a hájenství počátkem 19. století. Podle lesních hospodářských plánů se hospodaří od roku 1887, kdy byl vypracován první plán. Způsob pěstování lesa prochází postupným vývojem. Byl a je ovlivňován potřebou dřeva, úrovní znalostí, politickou a hospodářskou situací. Od původních, převážně listnatých lesů - pralesů, přechází v 18. a 19. století k borovým a smrkovým monokulturám. V 30. - 40. letech minulého století, po rozsáhlých polomech v monokulturách, se začaly zakládat listnaté porosty. V současné době se přihlíží k přírodním procesům podporujícím přirozenou dřevinnou skladbu a přirozenou obnovu lesa.

Tabule 2: Jasanové porosty
Dřevinná skladba porostů vodních toků byla v původních lesích různorodá. Na těchto půdách, bohatých na živiny, roste dobře celá řada dřevin - dub, lípa, jilm, javor, jedle a na zamokřelých místech olše. Jasan ztepilý není v píseckých lesích příliš zastoupen. Nejvíce je rozšířen v lužních lesích jižní Moravy.V pahorkatinách se mu daří na vlhkých místech okolo vodních toků a na suťových půdách. V mládí roste rychle. Jasanové porosty brzy podrůstají různými druhy trav a bylin, nejčastěji kopřivou, hluchavkou, bršlicí, ptačincem a někdy devětsilem. Jasanová skupina, před kterou stojíte, byla založena sadbou v roce 2001 na bývalém elektrovodu. Jasanové dřevo je houževnaté, užívalo se v kolářství. Nyní najde uplatnění v nábytkářství a při výrobě sportovního nářadí.

Tabule 3: Bukové a jedlové porosty
Dřevinná skladba lesních porostů je výrazně ovlivněna nadmořskou výškou. Písecké lesy se rozprostírají v nadmořských výškách 350 - 630 m. Tyto polohy se vyznačují pestrou skladbou dřevin. Hlavními dřevinami v původních lesích byl buk a jedle. Příměsi tvořily ostatní dřeviny. Zatím co se buk udržel v lesních porostech, jedle, vlivem poškození imisemi a dalšími blíže nespecifikovanými příčinami, ustoupila a je zastoupena pouze 2% a v lesních porostech ji nahradil smrk. Buk a jedle rostou nejlépe na úrodných, mírně vlhkých půdách v pahorkatinách, při ročních srážkách 600 mm a více. Vystupují však až do nižších horských poloh. Buk se dobře přirozeně zmlazuje. Těží se ve 130-ti letech. Jedle je citlivá dřevina a je silně poškovzována okusem zvěře, proto se vysázené jedlové stromky oplocují.

Tabule 4: Smrkové porosty
Smrk ztepilý je nejvíce zastoupenou dřevinou v porostech píseckých lesů. Smrkové porosty potřebují ke svému růstu vlhké půdy, bohaté srážky a vyšší vzdušnou vlhkost. V oblasti pahorkatin je opodstatněný na severních svazích a chladnějších údolích s vlhkou půdou. Nevhodné jsou smrkové monokultury na chudých vysychavých půdách pahorkatin. Tyto porosty jsou často poškozovány polomy, suchem, houbou václavkou, kůrovcem a ostatními hmyzími škůdci. Smrk se dobře přirozeně zmlazuje na chudých, vlhčích, nezabuřenělých půdách. Na sušších a zabuřenělých půdách se vysazuje ve skupinovité směsi s jinými dřevinami. Vzhledem ke změnám klimatu se rozsah výsadby omezuje. Smrk je nahrazován listnatými dřevinami, které na sušších stanovištích lépe odolávají suchým obdobím. Smrk je hlavní ekonomickou dřevinou. Těžit se začíná ve 100 letech. Smrkové dřevo, které se dobře opracovává, má široké uplatnění. Využívá
se ve stavebnictví, nábytkářství a papírenském průmyslu.

Tabule 5: Voda v lese
Voda je jednou z hlavních složek ovlivňujících život lesa a je nezbytnou součástí všech živých organismů. Bez vody by nebylo života. Lesní porosty působí na koloběh vody v přírodě - skladbou dřevin (listnáče, jehličnany), hustotou (zakmeněním) stromů, vrstvou humusu, prostorovým uspořádáním. Les ovlivňuje množství srážek spadlých na zem, výpar, obsah vody v půdě během roku, výšku hladiny podzemní vody. Lesy jsou prameništěm většiny potoků a řek, jsou rezervoárem vody. Hlavním zdrojem vody v lese jsou atmosférické srážky. Roční průměrné srážky v píseckých lesích jsou 609 mm. Velké odchylky od průměru jsou pro lesy nepříznivé. V roce 2002 spadlo 911 mm. O rok později pouhých 435 mm. 1 mm srážek znamená 1 litr vody na m2. Největší význam pro lesní porosty mají srážky ve vegetačním období. Pokud klesnou pod 250 mm, lesy usychají.

Datum souboru: 9.7.2010