Pracovní list E: Očaruje vás i širší okolí města Písku

• Pracovní list k vytištění ve formátu PDF zde

Písek a Písecko pro náročné

Tyto trasy jsou pochopitelně zamýšleny jako variabilní a lze si tedy upravit různé varianty cest vzhledem k náročnosti, zdravotnímu stavu nebo i chuti cestovat. Cyklisté si mohou vybrat z bohatého výběru cyklostezek a cyklistit o všecko pryč. Z každé trasy se lze vrátit do Písku a ubytovat se v některém z ubytovacích zařízení.

Naše výlety po Písecku si můžeme rozplánovat do několika dnů. Aniž bychom Vás chtěli nějak obtěžovat svými nápady, přesto pro inspiraci předkládáme určité návrhy, které mohou sloužit jako vodítko. Pro orientaci vám poslouží mapa regionu z těchto stránek.

Den první

můžete věnovat opravdové bráně do jižních Čech - severní části bývalého okresu Písek. Vezmeme-li to od hranic kraje, jedná se o Mirovicko, Čimelicko, Miroticko. Náš výlet můžeme začít od Prahy, příjezdem z Podbrdí, z Březnicka. Nebo výpadem z Písku do Mirovic. Mirovice mají zajímavý sloup s plastikou na náměstí a v ulici k Myslínu najdete jeden z mála zachovaných venkovských renesančních štítů. Budete-li mít čas, jeďte směrem k Myslínu, kde byste sice viděli pozůstatky vznešenějšího sídla, avšak zajímavější je restaurovaný židovský hřbitov mezi Myslínem a Mirovicemi. V nedalekém Pohoří je původně gotický kostelík s barokními dodělávkami. Silnicí k Milevsku, přes křižovatku u Letů přijedete na Orlík, kde máte možnost navštívit zámek a projít se v zámeckém parku ke Schwarzenbergské hrobce. Z Orlíka přejedete do Čimelic, kam je nejlépe jezdit v době Čimelické výstavy květin. Zámeček, rovněž schwarzenbergské sídlo, má pěknou zahradu a park, okolí ve kterém se točily Papouškovy filmy a hlavně repliky barokních soch z Hammerovy sochařské hutě, které zdobí Čimelice, jejich blízké okolí a také Písek. Přes Boudy, kde se dají vysledovat stopy českých literátů, se okolo statku, kde se narodila Marina , žena Mikoláše Alše, dostaneme na náměstí v Miroticích. Uvítá nás socha slavného rodáka, po němž je pojmenovaná základní škola. Vlastní "Alšovnu" najdeme v uličce za sochou M. Alše. V Miroticích je ještě pozoruhodný barokní Rytířský dům, stará škola u kostela a samotný kostel. Z Mirotic přejedeme do Cerhonic, kde si u zámku připomeneme Ladislava Stroupežnického a jeho studii české povahy - Naše furianty. A přes Ostrovce, kde byla ukázka vesnické architektury, ctitelé filmografie si připomenou rektora FAMU A.M.Brousila, dojedeme do Varvažova, jehož zámeček byl objektem filmařů a v nedalekém Zboníně má chalupu herečka I. Janžurová. Milovníci baroka si mohou odskočit na zámeček Karlov poblíže Smetanovy Lhoty, která je proslulým rodištěm fotbalisty Kollera. Pokračujeme směrem ke Zvíkovu. Zastavíme na mostě přes Otavu. Pro milovníky pěších túr připomínáme, že zde začíná naučná stezka po pobřeží, směrem k Orlíku, na níž byste u Nevězic narazili na keltské osídlení. Ale nemáte-li v úmyslu chodit opěšalí, pokračujte směle až k hradu Zvíkovu a naučnou stezku odložíte na jindy. Zvíkov - král českých hradů - vám poskytne dostatek informací o naší minulosti. Také se tu dost často filmovalo a každé léto se tu hraje Stroupežnického Zvíkovský rarášek a také další tituly orientované na Zvíkov. Jsouce zdravě unaveni spočinete zrakem se zalíbením na pěnivém moku místního pivovárku. A pak už opravdu to bude chtít pohodlné měkké lůžko.

Den druhý

Bylo by hříchem nejet do Čížové, připomenout si v kostele sv. Jakuba šamonickou rebelii a nenavštívit Krašovice s návsí plnou selského baroka. Z Čížové lehce dojedete k nynější mimoúrovňové křižovatce na Nové Hospodě, která byla křižovatkou zřejmě už v dobách předhistorických a v Drhovli objevíte zámek s přístavbami a sídlem Domova důchodců. Vyrazíte-li směrem západním narazíte již v Dobevi na kostelík s bohatou historií sahající hluboko do středověku. Obratem na jih dojedete do Kestřan, kde vedle golfového hřiště, pro majetnější, budete obdivovat restaurátorskou snahu majitelů komplexu tvrzí ze 13.století. Uvnitř jsou zajímavé klenby, velký sál, pozůstatky krásné gotiky a lze jen litovat, že byla tak narušena barokní budova v popředí a že zcela zmizela sala terrena. Hned proti tvrzím je překrásný barokní kostelík s černou Pannou Marií. Kousek dále u mostu před Lhotou u Kestřan je Kalvárie, v jejímž stínu se každý rok potí zlatokopové dobývajíce zlato v potu své tváře z písku Otavy. Potěší je jistě každá zlatinka. Kdo má rád slavnou českou historii jistě zahne za Lhotou doprava a nechá se vést mohylou dříve lapky, později vojevůdce husitů Jana Žižky. Na výšince nad rybníkem Škaredým byla v březnu 1420 svedena slavná bitva v níž tanky středověku - oplechovaní těžcí rytíři- těžce prohráli v jihočeském bahně. Dnes je zde 16 m významný orientační bod - mohyla Jana Žižky od sochaře Kodeta. Kdo má rád folk a country jistě ví, že každou neděli týden před Píseckými slavnostmi (ty jsou každou první neděli po 8. červnu) se v Ražicích koná Ražický pražec. Dále v Ražicích uvidíte štíty poplatné selskému baroku a poblíž Ražic můžete navštívit jednu z největších ptačích rezervací u nás rybník Řežabinec. U jeho bašty si můžete připomenout Haškovy povídky z Ražické bašty a Švejkovu anabázi. Kousek je z Ražic do Heřmaně. Těžko se asi dostanete do kostelíka v jehož stěně je urna rodáka básníka Jana Čarka a na hřbitůvku pomník jiného slavného rodáka režiséra Václava Kršky. Po levé straně silnice do Skal vidíte Krškův mlýn. Ve Skalách jsou k vidění štíty selského baroka, v sousedních Budičovicích uvidíte téměř zachovanou (až na jednu budovu) barokní náves. Vyjedete-li ze Skal uvidíte tvrz Klokočín u Maletic. V této renesanční tvrzi točil František Vláčil Markétu Lazarovou a současný majitel v ní buduje galerii Radost a jako lesník vybudoval okolo Klokočínského hájku i malou naučnou stezku. Po břehu Blanice se dostanete do Myšence, kde je torzo hradu Přemysla Otakara II., v románské sakristii kostela sv. Havla zachovalé gotické malby a turmalínová slunce ve skále poblíže návsi. Protivín je proslulý nejen svým pivem Platanem, zámkem a jeho parkem, barokním kostelem, ale i uměním. Odtud byli pěvci Národního divadla (Krásová, Jelínek), malíři a procházela tudy demarkační linie v závěru 2. světové války. Můžete si odskočit do Krče, kde je neméně starobylý kostel jako v Myšenci, ba lze soudit podle některých indicií, že se stavěly tyto svatostánky současně. Chcete-li však vidět lahůdku mezi kostely, musíte popojet do Albrechtic nad Vltavou. Cestou do Albrechtic projíždíme okolo Tálínského rybníka a Tálínem, Mekkou triatlonistů.A můžete si zpívat i tu proslulou písničku chasníků ze Selibova (Když se ten tálinskej rybník…..). Albrechtický kostel je původem románský, což je na něm vidět, hlavně na vnitřních dispozicích, malbách a oknech věže a gotika pokračovala posléze. Nejzajímavější jsou barokní kapličky podél hřbitovní zdi s říkánkami informujícími o vlastnostech nebožtíků. Pokračujeme přes Chřešťovice směrem k Písku. V Chřešťovicích je zámeček a za nimi na vysokém břehu Vltavského kaňonu je plavecký hřbitov u sv. Jána. Prý se tu točily některé scény Stříbrného větru. V Klukách a Novosedlích uvidíme ze silnice malované domy. Sjedeme serpentinami do Písku a můžeme si zase oddechnout v některé z ubytovacích kapacit.

Den třetí

Nemusel by být tak náročný jako předešlé. Z Písku vyjedeme směrem na Tábor. Můžeme odbočit na Kluky a za nimi, před chřešťovickou svatební alejí odbočit na Dobešice a Třešeň.V obou těchto vesnicích můžeme spatřit dobře udržované stavby selského baroka. V Záhoří je velmi pěkný barokní kostel. Nepojedeme odtud na Zvíkov, ačkoliv i tato část je zajímavá, ale vydáme se k Podolskému mostu, na svou dobu odvážné stavbě. Původní řetězový most je dnes ve Stádleci u Bechyně. Uděláme-li si odbočku za mostem na Slabčice, přijedeme do Nemějic, kde je hora Tábor, na níž se scházeli příznivci Jana Husa a české reformace. Kousek odtud je Dražíč s proslulým pivovárkem a několika pamětihodnostmi.U Borovan je překrásné údolíčko s barokní stavbou Rozárka, kde nechybí ani zázračná studánka. Dojedeme do Bernartic, kde je památník masakru bernartických vojsky SS z 8. května 1945. Kostel je gotický s barokními přístavbami. Do Milevska by bylo hřích nejet. Před městem však odbočíme na Sepekov a pokocháme se sepekovskou "Malou Svatou horou", což je překrásný církevní komplex s ambity, barokními klenbami a freskami.V samotném Milevsku je půvabná radnice a zejména komplex kláštera s románskou katedrálou, románským kostelem sv. Jiljí a barokními přístavbami. Není bez zajímavosti, že práce v rajské zahradě odhalily i leccos o Milevsku v době kamenné. Podrobnosti jsou v muzeu v klášteře. A víte co by se ještě dalo navštívit? Rázovitý Kovářov, Kostelec n/Vlt., Sobědraž a Květovská obora. Můžete si pak vybrat zdali se vrátíte do Písku okolo kostelíka v Červené n/Vlt. nebo přes Kostelec a Žďákovský most do Písku. Že už byste si rádi odpočinuli? Jistě i tuto možnost v Písku nadále najdete.

Den čtvrtý

Dělali jste si poznámky do mapy? Podíváme se do bezprostřední blízkosti města. Můžete vyrazit směrem na Logry, k Vodákovi, podívat se na muflony a jinou zvěř, pokračovat na Živec a Jarník, Na křižatka, tam se projet na koni a Cestou drahokamů se vrátit do Písku. Kdo se nenabažil lesního vzduchu může pokračovat po značených cestách až na Velký Mehelník a okolo studánky U dobré vody třeba přes Nový dvůr se vrátit do Písku. Nebo místo do Hypernovy vyrazíte ke Hřebčinci, pak na Semice a Smrkovice do lesa Hůrky, kde můžete navštívit divočáky v ohradě a z Hůrek jít do Putimi. Zde navštívíte nejen hospodu U Cimbury, prohlédnete si strážnici v níž strážmistroval četník Flanderka, ale i kostel sv. Vavřince a přilehlý hřbitov s kostnicí, hrobem Jana Cimbury a renesančními náhrobky. Jste-li unaveni a jste pěšky, dá se jet vlakem do Písku. Nebo také můžete pokračovat a navštívit soutok Blanice a Otavy včetně pohostinství a odtud to do Písku není věru daleko ani pěšky. Jiným tipem na výlet je jít podél vody a Václavských skal, proti proudu řeky k Zátavskému mostu, kde je památník demarkační čáry a po druhém břehu, po vodě, dojít do Písku se zastávkou U Smetáka, kde utišíte hlad i žízeň. Ani po vodě nejsou nezajímavé trasy. V každé řádné cyklomapě najdete stezku podle vody začínající U Sulana jako počátek Sedláčkovy stezky vedoucí až na Zvíkov. Ti kdož nechtějí jít tak daleko, dojdou k Plynové lávce U Caisky, přejdou přes plynovou lávku a buď proti vodě, nebo po silnici přes Topělec se vrátí do Písku. Mohou ovšem navštívit i les Hřebíček, kde byly mohyly lidu mohylového. Pro zvlášť vytrvalé cyklisty dáváme k dobru jednu chuťovkovou trasu. Z Písku přes Písecké hory do Albrechtic n/Vlt., Paseky, Tálín, Žďár, Medenici, Novou Ves, Zelendárky, do Těšínova, u něhož můžete najít jednak zbytky mohyl v lese na Bílém vršku, jednak zbytky štol (těžba zlaté rudy) v lese Na Kometě, pokračovat na Krč (gotický kostel), Protivín, Klokočín, Maletice, Hůrky, Smrkovice a Písek. Pěší turisté a cykloturisté mohou s fantazií cestovatelů obměňovat trasy a využívat dobrodiní značených tras KČT. Komplex lesů Hůrky a Písecké hory má řadu cyklostezek a stezek pro pěší ba i automobilisté, domnívající se, že do lesa se musí dojet, si mohou takové trasy vybrat. Projdou se, zahoubaří si a spokojeně vlezouce do svého miláčka odjedou domů. Je-li zima se sněhem, tak se v Píseckých horách a jejich okolí dobře běžkaří.

• Napadlo vás jít v Písku ulicemi, které se po někom jmenují?
• Napadlo vás vyhledat v Písku všechny školy a jít po historii školství?
• Napadlo vás udělat si výlet po stopách literátů, hudebníků, výtvarníků nebo filmařů? (Pak Vám bude jasné proč se Písku přezdívalo Jihočeské Athény)

No řekněte, nestojí to za to jet do Písku?

Datum souboru: 4.6.2007