HUDEBNÍ MÍSTOPIS PÍSKU
(Poznámky k prohlídce města)
ÚVOD
Písek má bohatou hudební tradici - zejména ve 2. polovině 19.
století a 1. třetině 20. století se stal jedním z nejvýznamnějších
hudebních center jižních Čech. Přidáme-li k tomu atraktivní polohu,
krásné okolí a nezaměnitelný genius loci, neudiví nás, že si ho
oblíbila řada umělců, z nichž mnozí sem zajížděli či zajíždějí
opakovaně, někteří dlouhodobě (např. Dvořák, Janáček, Kovařovic
atd.)
Všechny významné hosty mohli obyvatelé potkávat v ulicích, občas
v hostincích (U Tří kosů, U Reinerů), jezdili též na výlety do
okolí, do lesů (Dvořák, Foerster, Heš atd.), někteří tu i
komponovali (Dvořák) nebo aktivně vystoupili na koncertu (Dvořák,
Smetana).
Několik míst a objektů spojených s významnými osobnostmi či
událostmi doporučuje následující materiál. Bohužel naprostá většina
z nich není označena žádnou cedulkou či pamětní deskou, není v nich
muzeum ani památečné místnost, mnohdy místo nich stojí naprosto
jiné budovy, takže o významu těchto míst už vědí jenom historici..
Toto je stále velký dluh Písku své historii.
ZASTÁVKY jsou koncipovány namátkově, bez stanovené trasy. Ke
komentářům jsou připojeny odkazy na stránky z knihy "Hudební mistři
v Písku", autor Zbyněk Samšuk, vydalo Nakladatelství J & M,
prosinec 2003.
DIVADLO FRÁNI ŠRÁMKA, Tylova ul.
- Původně vojenská střelnice, v r. 1868 adaptovaná pro divadelní
účely (proto se budova i později nazývala "Na střelnici"). Objekt
sloužil divadlu téměř 70 let s výjimkou let 1897-1901, kdy tu byla
tabáková továrna; za tu dobu prošel několika dílčími
rekonstrukcemi.
- V r. 1937 byla zahájena komplexní přestavba - vzniklo v
podstatě nové (dnešní) divadlo. Novoklasicistní průčelí zdobí znak
města a 4 plastiky Jana Jiříkovského: Divadlo a hudba, Lesy,
Prácheňský kraj, Vorařství. Provoz byl zahájen 1. 2. 1940
Smetanovou Prodanou nevěstou v provedení opery Národního divadla s
dirigentem Václavem Talichem. Byl tu sál pro téměř 600 osob,
orchestřiště, malý sál atd. Divadlo bylo postupně až dodnes dále
modernizováno - největší rekonstrukce proběhla v letech 1982-83:
byla přistavěn provozní budova s kancelářemi, bufetem, klubovnou,
kavárnou, garážemi.
- V minulosti i v současnosti zde proběhla řada významných
hudebních akcí. Namátkově např. 4. 10. 1881 tu vystoupil Bedřich
Smetana jako klavírista, 7. 5. 1891 spoluúčinkoval na koncertě ze
svých skladeb Antonín Dvořák, 2. 4. 1923 tu měla recitál Ema
Destinnová apod. Dnes tu má mimo jiné zázemí Písecký komorní
orchestr.
KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
- Koncertní síň
- Na hřbitově pochována řada hudebníků, např. Otakar Ševčík,
František Gregora, Alois Ladislav Vymetal, Alois Kodl, Robert
Martens.
TYRŠOVA UL.
- Sokolovna - v 1. pol. 20. století sloužila mj. jako koncertní a
občas i divadelní sál. 2. května 1925 se zde např. konal koncert z
díla Leoše Janáčka v podání píseckých hudebníků a za autorovy
účasti (str. 77 - 85)
- Dům č. 55 - od r. 1894 zde bydlel Alois Kodl (str.
119)
Místa spojená s OTAKAREM ŠEVČÍKEM:
- Tento světoznámý hudební pedagog přišel se svou "houslovou
kolonií" do Písku v r. 1907. Ubytoval se v tehdy nově postaveném
hotelu Dvořáček (dnes Otava) v pokoji č. 5 a vedle v č. 6
vyučoval.
- Od r. 1914 bydlel v ulici Na Převorce (dnes Ševčíkova) ; na
jeho domě byla v r. 1932 při oslavách Ševčíkových osmdesátin
odhalena pamětní deska zhotovená sochařem Kalešem z Tábora.
DŮM U KOULÍ
- V tomto historickém objektu je od r. 1956 hudební škola, která
do té doby vystřídala několik "adres". Založil ji již v r. 1901
pěvecký spolek Gregora z iniciativy sbormistra, skladatele a
pedagoga Bohuslava Jeremiáše - je to nejstarší spolková hudební
škola v Čechách. Působila v ní řada významných hudebníků (Jaromír
Hruška, A. L. Vymetal, Ludvík Wolf, Václav Biganovský atd.). Na
nádvoří je památník O. Ševčíka, jenž často přicházel poslechnout si
vystoupení učitelů i žáků školy.
DĚKANSKÝ KOSTEL
- Vždy byl jedním z center píseckého hudebního života. V
minulosti se zde uskutečnila řada významných hudebních produkcí
zásluhou některých ředitelů kůru; byli to např. František Gregora
(str. 117), Bohuslav Jeremiáš, žák Ant. Dvořáka Jaromír
Hruška atd. 3. června 1886 zde Gregora dirigoval svoje církevní
kompozice, které si přijel poslechnout A. Dvořák a velice je
chválil (str. 36).
NA BAKALÁŘÍCH č. 42
- V tomto domě bydlel František Gregora (str. 117), zde
ho např. v říjnu 1881 navštívil Bedřich Smetana, jenž tehdy v Písku
vystoupil na koncertě ve prospěch vyhořelého ND, zde ho později
několikrát navštívil Antonín Dvořák.
BUDĚJOVICKÁ UL. č. 96
- Bydlel zde (v 1. patře) Antonín Rus, nejlepší přítel Antonína
Dvořáka. Dvořák, který jezdil do Písku 18 let , přespával vždy u
nich (str. 35 - i foto). Dvořák u Rusů též komponoval:
1886 upravoval dynamiku II. řady Slovanských tanců a 4ručně si je
přitom přehrával s Rusovou dcerou Marií. 1889 dokončil Klavírní
kvartet Es dur op. 87 - zapsáno v partituře. 1895 po návratu z USA
zde přepracoval závěr 3. věty Koncertu pro violoncello a orchestr
h-moll (str. 53) - rovněž zapsáno v originální
partituře.
- Hostinec U tří kosů (v přízemí) - ve 2. pol. 19. století
významný, scházeli se zde vážení písečtí občané a mezi nimi též
tzv. společnost Kosů, která přijala za člena i Dvořáka.
KOMENSKÉHO UL. č. 87
- V domě bydlel Bohuslav Jeremiáš (str. 119),
navštěvovali ho zde významní hudebníci (J. B. Foerster s chotí,
slavnou pěvkyní Bertou Lautererovou, pěvec Vilém Heš, Jan Kubelík
aj.)
ALŠOVO (DŘÍVE GRÉGROVO) NÁMĚSTÍ č. 14
- Na místě dnešního obchodního domu původně stál nejstarší
písecký hotel U Zlatého kola s hostincem, koncertním sálem a
kancelářemi Měšťanské besedy (str. 43 - foto). Konala se
zde spousta komorních koncertů. 29. května 1892 se tu uskutečnil
"koncert na rozloučenou" s Ant. Dvořákem před mistrovým odjezdem do
USA - Dvořák na koncertě spoluúčinkoval (str. 44-47).
VELKÉ NÁMĚSTÍ č. 8
- Dům Jana Nebušky (advokát, předseda pěveckého spolku Otavan), v
jehož 1. patře byl ubytován Bedřich Smetana při svém píseckém
pobytu 3. - 5. 10. 1881. Smetana tehdy účinkoval jako klavírista na
koncertě Otavanu ve prospěch vyhořelého Národního divadla - bylo to
jeho poslední vystoupení v životě.
Zpracoval: Mgr. Zbyněk Samšuk,
2007
Datum souboru: 13.6.2007