V 41 (celkem 10 - 11 km)

Hůrky - naučná stezka lesnická

Účelem zřízení naučné stezky lesnické na školním polesí Hůrky Střední lesnické školy byla snaha přiblížit žákům teoretickou a praktickou výuku a nabídnout poučení i návštěvníkům a milovníkům přírody.

Značení:

• modrá pásová značka ze Smrkovic
• červená a žlutá pásová značka od železniční stanice Putim
• červená pásová značka od železniční zastávky Heřmaň.

Doprava:

• autobus MHD č. 5, 33, 66 (Písek - Smrkovice)
• vlak Písek - Putim nebo Písek - Heřmaň

Popis cesty ke stezce:

Na trase jsou dva vstupní panely ve směru od Smrkovic a od Putimi s plánkem polesí a vyznačeným okruhem. Nejkratší přístup ke stezce je od železniční stanice Putim nejdříve po červené a po 150 metrech odbočit přes železniční přejezd na žlutou pásovou značku. Po 700 metrech dojdeme k rozcestí nad Putimí a ke značce přírodní naučné stezky s úvodním panelem. Druhá možnost je, že autobusem MHD dojedeme do Smrkovic před školu. Od školy vlevo na silnici s modrou značkou. Po ní dojdeme až k okraji lesa, kde je úvodní panel. Třetí možnost je, že po vystoupení z vlaku na zastávce ČD Heřmaň půjdeme cestou vzhůru k lesu po červené pásové značce. Po ní kolem hájenky Doubky do lesa a asi po 1 kilometru při setkání s modrou značkou z Putimi a na místě zvaném "U kamene" se sejdeme se značkou přírodní naučné stezky.

Trasa naučné stezky měří 8,7 km a je volena tak, aby návštěvníka provedla velkou částí školního polesí. Stezka byla navržena a zpracována kolektivem profesorů z lesnické školy pod vedením ing. Vlastimila Kučery. Stezka má mimo dva úvodní panely 15 panelů s odborným textem. Tématickou náplň jednotlivých stanovišť lze rozdělit následovně:

1. Pěstební výsledky školního polesí s duglaskou tisolistou jsou představeny na stanovištích č. 12, 13 a 6. Na stanovišti č. 12 jde o 90 let starý porost duglasky a buku s největší výškou duglasky 35 metrů. Duglaska produkuje až o 150% více dřeva než smrk a o 200% více než borovice. Na stanovišti č. 13 je pokusná plocha s duglaskou s cílem ověřit nejvhodnější provenience (zeměpisná oblast, z níž pochází dřevina). Již dnes je patrné, že jsou podstatné rozdíly v jednotlivých proveniencích. Na stanovišti č. 6 je semenná plantáž duglasky, založená v roce 1970 ve spolupráci s výzkumným ústavem. Bylo vysázeno 400 roubovanců z 36 nejlepších duglasek ČR. Semenné plantáže mají velký význam pro získání lesního osiva. Úkolem výzkumu je zjistit příčiny tzv. inkompatibility, tj. nesnášenlivost podnože a roubu.
2. Na stanovišti č. 10 se představuje úspěšné pěstování jedle obrovské. Na ploše 0,20 ha bylo v roce 1962 vysázeno 1000 ks jedle obrovské. Ta má nahradit jedli bělokorou, která je na ústupu z lesů. Jedle obrovská ve svém vzrůstu překonává ostatní dřeviny.
3. Zajímavým ukázkovým porostem je porost se 400 stromy smrku Pančičova. Tato dřevina pochází z Jugoslávie, kde se vyskytuje dnes již vzácně. Je přizpůsobivý k půdním podmínkám, k mrazu a imisím. Proto semena byla zaslána k zalesnění holin v Krušnohoří.
4. Pěstební charakter má i stanoviště č. 16, kde je představována práce ve sdružených lesních školkách, kde se pěstují sazenice pro výsadbu v lese.
5. Mechanická a chemická ochrana sazenic a stromků proti ohryzu zvěře je na ukázkové ploše stanoviště č. 3.
6. Význam hmyzu škodlivého i užitečného pro les je ukázán na následujících stanovištích. Hmyz je velkým škůdcem lesů. Kalamitu vedle kůrovce způsobuje i bekyně mnišky. Na stanovišti č. 14 je ukázka kontrolní metody lákání rojících se samečků bekyně mnišky na feromon Disparlure. Ovšem ne všechen hmyz je škodlivý. Na stanovišti č. 9 je ukázán význam mravence lesního. Mravenec lesní dovede očistit stromy od housenek mnišky. Je důležitý i pro ekologickou rovnováhu v přírodě. Ve školním polesí bylo zjištěno na 66 mravenišť. Podobně stanoviště č. 2 je věnováno významu jiného hmyzu a to včele medonosné. Kromě produktu včel je zdůrazněn význam opylování pro zvyšování výnosů zemědělských plodin a ovocných stromů. Významným zdrojem snůšky včel je medovice, která je produkována mšicemi na jehličnanech a listnáčích.
7. V blízkosti myslivny a bývalé obůrky s mufloní zvěří je tzv. Masarykův les. Je památkou na vznik Československé republiky. Byl obnoven v roce 1990 ke stočtyřicátému výročí narození T. G. Masaryka.
8. Údaje o přírodních podmínkách a poměrech školního polesí Hůrky jsou na stanovišti č. 15 na tzv. Maletické křižatce. Dozvíte se o geologických a půdních podmínkách, o množství srážek. Dozvíte se, že v Hůrkách je 28 lesních typů a jaké cíle si lesníci kladou pro příští skladbu dřevin.
9. Při vstupu do areálu budov a objektu školního polesí je stanoviště č. 5. Kdysi zde stál dřevěný lovecký zámeček, který roku 1830 vyhořel. Budova polesí byla postavena v roce 1842 a později několikrát přestavována. Dnes kromě bytů a zařízení pro výuku je i pila, která slouží ke zpracování méně hodnotného dřeva.
10. Na stanovišti č. 8 je výzva občanům, aby chránili přírodu a nepoškozovali les. Na stanovišti č. 7 je v několika verších zdejších básníků zachycena krása a bohatství jihočeské krajiny. Stanoviště je podkresleno nádherným výhledem na blízkou Putim, Podkostelní rybník a dále do kraje až k Šumavě.
    

Pro lepší orientaci doporučujeme turistickou mapu Písecko č. 71 a mapu Písecké hory a Hůrky.

Popis míst:

viz příloha P 5 Hůrky

Připravil: Ing. Václav Kopřiva, 2000

Datum souboru: 12.2.2008