TV 9 Vráž žel. st. - soutok Lomnice se Skalicí - Dolní Ostrovec (9 km)

Značení:

• Vráž - myslivna Doupata žluté psaníčko
• myslivna - Dolní Ostrovec modrá pásová značka

Doprava:

• vlak Písek - Vráž a zpět, Dolní Ostrovec - Písek

Popis trasy:

Celá cesta vede až na malý úsek u myslivny Doupata Vrážským lesem. Žluté psaníčko začíná na rozcestí silnic Vráž - Ostrovec a nádraží Dědovice. U myslivny Doupata se setkáme s modrou pásovou značkou , po které dojdeme až do Ostrovce. Cesta po modré pásové značce se nazývá Alšova cesta. Za myslivnou po 100 metrech je rašeliniště, kde se těží rašelina pro lázeňské účely. Od kóty 423 m sejdeme dolů k soutoku řek Lomnice a Skalice. Naše značka po setkání s červenou přejde na druhý břeh Lomnice, neboť na pravém břehu až po Ostrovec je přírodní památka V obouch. V Ostrovci se setkáme se zelenou a po ní odbočíme doleva a dojdeme na železniční stanici Dol. Ostrovec. K přechodu přes Lomnici a k setkání s modrou značkou /Alšovou cestou/ se dostaneme z křižovatky u nádraží i červenou pásovou značkou nazvanou Sedláčkova cesta. Cesta značená červenou pásovou značkou je dálková cesta označená také jako evropská E 10 a po přechodu přes Skalici jde podél Otavy ke Zvíkovskému Podhradí, dále k zámku Orlík, Březnici a dále.

Pro lepší orientaci doporučujeme použít turistickou mapu Písecko č. 71.

Popis míst:

Dolní Ostrovec

Obec nad potokem Lomnicí, s osadou Horní Ostrovec. Dolní Ostrovce příslušely kolem r. 1323 ke hradu Zvíkov jako služebné manství. Další vladykové se z manské povinnosti nevyvázali. Sídla vladyků musela být spíše v Dolním Ostrovci a nevyvinula se do opevněné podoby. V 16. století patřil Dol. Ostrovec k cerhonickému panství a ke hradu v Písku. Horní Ostrovce vznikly podle archivních materiálů až po roce 1640 na vyklučeném místě v lesích. Podle nalezených mincí z roku 1586 se dá usoudit, že osada existovala již dříve. Tyto mince jako první mají niominální hodnotu vyznačenou v českém jazyku. Vedle návesní kapličky stojí za povšimnutí starý manský statek č. 29. V Dolním Ostrovci se narodil dlouholetý rektor AMU, filmový kritik a teoretik A. M. Brousil a známý vídeňský fyziolog, dermatolog MUDr. Šalamon Ehrmann, jehož jméno si vypůjčil Lad. Stroupežnický pro cerhonického krčmáře Marka Ehrmanna v Našich furiantech.

Lomnice a Skalice

obě říčky pramení na svazích Tremšína v Brdech. Jejich toky se potom rozdělují. Lomnice protéká Blatnou a Miroticemi, Skalice směřuje na Březnici a Mirovice. Krátce před ústím Lomnice do Otavy se však opět spojují. Obě říčky mají převrácený charakter toku a tím i rybí pásma. Lomnice i Skalice krátce po svém vzniku v celé délce středního toku tečou v četných meandrech loukami a teprve v dolním toku mají prudký spád a valí se v peřejích balvanitým korytem. V důsledku toho jsou změny i rybí pásmo. V horních tocích žíjí cejn, kapr, lín a štika, kdežto dolní toky jako horské bystřiny hostí pstruha potočního, parmu a zajímavou rybku - ouklej pruhovanou.

V obouch

přírodní památka na pravém břehu říčky Lomnice od obce Dolní Ostrovce po soutok se Skalicí. Má rozlohu 51401 ha. Památku tvoří říční koryto s množstvím granodioritových balvanů a bohatými pobřežními porosty s množstvím rostlinných a živočišných druhů. Rostou zde ohrožené rostliny oměj pestrý a lilie zlatohlavá. Ze silně ohrožených živočichů zde žijí ještěrka obecná a vydra říční, ohrožený čáp černý sem zalétá za potravou. Z ohrožených druhů v blízkosti řeky žije ropucha a sem na lov přilétá jestřáb.

Vráž

obec, která se dělí na jižní Starou Vráž a severní Novou Vráž s lázeňským statutem. Do roku 1567 náležela do vlastnictví hradu Zvíkov, potom Čížové /v době Dejmů/ a od r. 1572 měli osadu ve vlastnictví Lobkovicové. V letech 1868 - 75 Lobkovicové postavili lovecký zámek v novogotickém slohu s kaplí. Za první republiky /r. 1936/ byly zde založeny neurologem prof. Vítkem lázně ve stylu funkcionalistickém. Léčí se zde pohybové a nervové nemoce. K léčení se používá slatina, která se získává mezi Vráží a Dědovicemi.Při silnici na Ostrovec je rybník Landa, kde rád maloval Ota Bubeníček a grafik Josef Řeřicha. Roste zde hojně lýkovec.

Vrážská pahorkatina

zalesněné pásmo na sever od Čížové, na východě ohraničeno Otavou a na severu řekou Lomnicí. Nejvyšší vrch je Čertova hora /532 m/, která je i přírodní rezervací. Geologickým podkladem této pahorkatiny jsou horniny středočeského plutonu /vyvřelé horniny, které pronikly a krystalizovaly ve větších hloubkách zemské kúry/, jejichž rozpadem vzniká písčito-hlinitá půda, která ve srovnání s půdou vzniklou na zásaditém podloží /vápenec, opuka/ je méně úrodná. Část lesů má původní přirozenou skladbu dřevin.

Připravil: Ing. Václav Kopřiva, 2000

Datum souboru: 31.5.2007