Na našich stránkách přibyla nová záhadná cizojazyčná verze

Od 3. dubna se mezi cizojazyčnými verzemi našich stránek objevila mutace nová, skrývající se pod záhadnou zelenou vlaječkou. Poznáte, o který jazyk se jedná? Na mapě světa byste marně pátrali - nenáleží totiž žádnému státu ani národu, a přesto sdružuje mluvčí ve více než 120 zemích... Jedná se o mezinárodní jazyk esperanto.

Ten vytvořil polský lékař a geniální polyglot židovského původu Ludvík Lazar Zamenhof v roce 1887, veden touhou poskytnout neutrální prostředek pro rovnoprávnou komunikaci a porozumění mezi lidmi, kteří nemají společný jazyk. Slovní zásoba pochází převážně z jazyků západoevropských a zvukově připomíná především italštinu, ale svou slovotvorbou či větnou stavbou má esperanto podobné rysy i s jazyky slovanskými, ugrofinskými, ale i s turečtinou či dokonce čínštinou. Díky logické gramatice bez výjimek a zejména důmyslnému systému tvorby slov je možno si ho osvojit 5-6x rychleji než národní jazyky, a to skutečně až na úroveň komunikace ve vašem mateřském jazyce, což může vašim kontaktům s cizinci poskytnout zcela novou kvalitu a rozměry. Navzdory své jednoduchosti je esperanto výrazově bohaté a zahrnuje tisíce překladů ze světové literatury (včetně Shakespeara, Goetheho, Tolkiena či našeho Čapka a Haška), existuje v něm rovněž původní beletrie i propracovaná terminologie pro řadu oborů, má uznání mezi významnými osobnostmi i na akademické půdě. A pro mnohé zřejmě překvapivě má dokonce i své rodilé mluvčí - děti z mezinárodních rodin, z nichž některé zavítaly před necelými třemi lety i do Písku v rámci mezinárodního setkání pořádaném v Pilském mlýně na Blatensku.

Esperantisté mají možnost setkávat se nejen na stovkách nejrůznějších akcí, ale mohou i prostřednitvím služby "Pasporta Servo" zdarma pobývat přímo v rodinách esperantistů v 90 zemích světa a takto poznávat život v nich bezprostředněji a autentičtěji. Esperanto má nemalé zastoupení i na Internetu - důkazem toho je přes 48 milionů odkazů, které vám nabídne vyhledávač Google při zadání slova "esperanto". Funguje v něm i katalog Googlu a Mozilla Firefox.

O překlad těchto webových stránek do esperanta se zasloužili především členové místního klubu "La Ponto", který v loňském roce oslavil 100 let své existence a který i za minulého režimu poskytoval cennou alternativu životního stylu a umožňoval svým členům jinak nesnadný přímý kontakt se světem. Hlavní zásluhu na tom měl zejména jeho dlouholetý předseda pan Libor Křivánek, který byl pracovníkem Prácheňského muzea. Zveřejnění překladu je mj. důsledkem dosavadní aktivní činnosti klubu v oblasti propagace Písku a Prácheňska v zahraničí, zejména prostřednictvím internetové encyklopedie Wikipedie, pro kterou vytvořil kolem 150 článků o památkách, kultuře a osobnostech regionu. Řada z nich přináší dokonce obsáhlejší informace než např. verze anglická či německá a někdy dokonce i česká a v nemálo případech je esperanto dokonce vůbec prvním a jediným cizím jazykem, který o tématu pojednává. Články psané v esperantu se navíc díky čilé mezinárodní komunitě posléze snáze šíří překlady i do dalších národních jazyků. Např. článek o známém píseckém malíři panu Václavu Švejcarovi byl takto v krátké době z esperanta zdarma přeložen do francouzštiny, holandštiny, španělštiny, maďarštiny, řečtiny a švédštiny.

Školení přispěvatelů do Wikipedie v rámci akce Sabla Printempo proběhlo v loňském roce s finanční podporou města Písku a o grant v kategorii "Písecká čítanka" se pořadatel uchází i letos. Letošní ročník, který se konal 3. - 5. 4., byl věnován kromě obecného tématu "Esperanto a Internet" problematice digitalizace dokumentů a přivítal účastníky z nejen z celé ČR, ale i ze Slovenska, Belgie, Francie a Německa. Na něm byly společně připraveny i nové produkty pro šíření informací o Písecku ve světě - např. dynamická fotoprezentace "Písek-brána do Jižních Čech", zvukové nahrávky Šrámkova Splavu či jihočeských písní v esperantském překladu, pro dabing byl připraven i dokumentární film "Královské město Písek". Tyto produkty budou představeny mj. koncem května na Evropském kongresu v Herzbergu v Německu a na Světovém kongresu v Zamenhofově rodišti Bialystoku, kam podle odhadů zavítá přes 5 tisíc účastníků ze všech kontinentů.

Přestože počet mluvčích se odhaduje na cca 2 miliony, význam esperantského společenství pro cestovní ruch spočívá zejména v tom, že se jedná převážně o osoby se zvýšeným zájmem o cestování a poznávání cizích kultur a tím se tato cílová skupina rázem stává několikanásobně větší. Díky tomu už i esperantská verze turistického webového serveru přestává být raritou či kuriozitou - v ČR ji mají např. Netolice, Příbram, Mnichovo Hradiště, Most, Moravské Budějovice, Slovanské hradiště Mikulčice, Helfštýn, Svatý Jan pod Skalou a další, podrobnou turistickou brožuru na Internetu nabízí rovněž město Brno; průvodcovský text v esperantu je díky píseckému klubu k dispozici mj. i na strakonickém hradě. Obdobný trend je možno zaznamenat i v zahraničí. Esperantský klub si každopádně vstřícnosti a pochopení písecké radnice v této oblasti velmi cení a počítá i do budoucna ve své činnosti s dalšími projekty podporujícími propagaci města a regionu v zahraničí.

Více informací o jazyce esperanto můžete získat např. na české Wikipedii (http://cs.wikipedia.org) či na adrese píseckého klubu "La Ponto" pisek@esperanto.cz.
O všeobecně tabuizované otázce jazykových bariér a diskriminace v mezinárodní komunikaci podnětným způsobem pojednává např. vícejazyčný server www.elingvo.eu. Zájemci o studium tohoto jazyka pak mohou zavítat na portál www.lernu.net, který nabízí celkem 12 bezplatných kursů pro začátečníky i prokročilé ve celkem 40 jazycích světa, samozřejmě včetně češtiny.

Datum souboru: 14.4.2009